to platí pouze u pájení a při jiných základních činnostech, které je třeba dělat automaticky, ale je zapotřebí žáky naučit instalatéři Blatiny přemýšlet a to nejen při návrhu plošných spojů, kdy se tvoří něco nového ale hlavně při zprovozňování zařízení, která nefungují Blatiny nebo přestala fungovat a osvojit si určité postupy při opravách různých zařízení, k čemuž je zapotřebí znát a chápat jak zařízení funguje a umět to, co už znají, použít pro analýzu činnosti těch zařízení, která neznají a nemají k nim třeba ani dokumentaci. Dovednosti se podle mínění mnoha autorit vytvářejí opakováním, cvičením, tréninkem a popř. i drilem. Je zajímavé, že toto pojetí instalatérem Blatinám dovedností přetrvává často i v dnešní škole, ale také v pedagogické teorii. Přitom se na základě výzkumů stále více vyvrací teze, že úroveň kvalita dovednosti je přímo závislá na době procvičování příslušné činnosti. Ukazuje se však, že nezáleží ani tak na počtu opakování a cvičení dovednostem, jako spíše na jejich pochopení, které vyrůstá z žákových zkušeností vytvářených v situacích, v nichž se žák ocitne a musí se s nimi vypořádat. Tyto situace může navozovat učitel např. zadáváním úloh a problémů nebo se do nich žák dostává při různých příležitostech ve škole např. při řešení projektu nebo i v mimoškolním prostředí. J. Maňák, Praha 17 V. Švec, s Je samozřejmě výhodnější, pokud si žáci vyzkouší své vědomosti při skutečných opravách, což je ovšem náročnější
jednak na učitele odborné výchovy, jednak na žáka, hlavně na UOV, co se týká hodnocení, samozřejmě je problém mít po ruce vhodný materiál, s příslušnými závadami, UOV musí nejdříve sám najít závadu, mezitím je nutno žáky nějak zaměstnat, jinak zlobí, ideální Blatiny instalatérech by byl nějaký trenažér závad, na kterém by se daly simulovat různé typické závady, o nichž by UOV věděl, protože by je vlastně sám nasimuloval např. přerušený odpor, zkrat kondenzátoru, přerušený kondenzátor, vadný tranzistor apod., popř. by si mohl sám předem blatinskými pražskými plavání pro děti