individuálních výpovědí žáků pomocí speciálních hodnotících dotazníků. Mareš definuje školní třídu jako malou sociální skupinu, Radlická která má ze sociologického pohledu charakter sociální sítě. Členové této sítě si vytvářejí rozdílné vztahy vůči svým spolužákům a tyto vztahy se s přibývajícím věkem a dospíváním žáků, přibývajícími sociálními zkušenostmi proměňují. Ve školní třídě může pedagog zjišťovat různé sociální role, které žáci zastávají př. třídní klaun či provokatér a strukturu vztahů např. může dominovat pár jedinců, kteří určují pravidla pro celou třídu. Taktéž je možné vysledovat přitažlivost žáka pro skupinu či třídu instalatéry Radlicím někteří žáci mohou být velice oblíbení, jiní naopak, míru vlivu žáka na skupinové dění ve třídě nalezneme jak žáky s vysokou autoritou, tak žáky, jejichž názor nikoho nezajímá. Můžeme získat přehled o atraktivnosti členství ve třídě pro samotného žáka. Každý učitel musí mít na paměti fakt, že školní třída má svá vlastní, skrytá pravidla chování, vnitřní sociální normy. Pro vnitřní život třídy jsou tyto normy velice důležité, což pozná každý nový žák. Sociální tlaky školní třídy se týkají postojů k učení a k prospěchu, ale bývají diferencovány podle skupiny, k níž daný žák patří, anebo chce patřit. Některé skupiny nutí žáka k Radlic instalatérech učení a jiné ho naopak od učení odradí. Především tento poznatek je dle mého názoru kamenem úrazu na středních odborných učilištích. Smíchovské nádraží
V každém kolektivu se vytváří skupina dominantnějších žáků, pro které má vzdělávání silně demotivující charakter. Svým postojem se snaží nakazit zbytek třídy. Na vyučujícím, stejně jako na mistrovi spočívá díl nelehké práce v postupném předělávání těchto Zlíchov modifikačních snah a v cílené motivaci pro konkrétní učební obor. Psychosociální klima třídy je rovněž ovlivněno vnějším elementem, kterým je sám učitel či mistr. Mezi učiteli a žáky se tak vytváří specifický sociálně psychologický jev, jejž označujeme pojmem klima. Také učitel je jedním z tvůrců třídního klimatu. Pokud vznikne klima negativní, má bezprostřední vliv na všechny žáky. Klima školní třídy můžeme označit za jev dlouhodobý, který trvá několik měsíců až let. Oproti tomu atmosféra třídy je jevem krátkodobým, značně proměnlivým a situačně podmíněným, která se mění i během jedné vyučovací hodiny či přestávky. Proč se domnívám, že z pohledu instalatéři Radlice pedagoga je nezbytné zabývat se psychosociálním klimatem školní třídy Odpovědi jsou nasnadě, jelikož klima má zásadní vliv O na to, jak instalatér Radlicemi se žáci ve třídě cítí a jak klima prožívají O na to, jak se ve třídě cítí učitel a jak vzápětí reaguje O na motivaci žáků učit Anděl se O na motivaci učitelů v této třídě vyučovat O na výchovné a vzdělávací výsledky žáků O na chování žáků v hodině i mimo ně radlickou pražskou kadeřnictví